Krajina
O: Jak vznikly hory? Zemský povrch tvoří řada obrovských desek. Ty se zvolna pohybují sem a tam. Někdy se stane, že do sebe narazí. Když k tomu dojde, okraje desek se vytlačí nahoru a skalní vrstvy se zvrásní a zasunou do sebe. Již celé milióny let se tímto vrásněním tvoří horské řetězce.
O: Jak se tvoří jeskyně? Mnoho jeskyní se objevuje ve vápencových skálách. Vznikají tak, že dešťová voda prosakuje skalními trhlinami dolů. Voda rozpouští vápenec a zvětšuje trhliny, pak už může voda proudit pod zem. Vymílá měkké části skály a vytváří jeskyně. Někdy voda skapává do jeskyní. Rozpuštěný vápenec tu tvoří shora visící hroty, kterým se říká stalaktity. Sloupové útvary, které vyrůstají ze dna jeskyně, se nazývají stalagmity.
O: Z čeho vznikla půda? Půda je směs částic hornin a humusu, který vznikl z tkání zetlelých rostlin a živočichů. Humus se rozpadá a uvolňuje minerály, které napomáhají růstu rostlin. Pod půdou je skalnatá spodina a pod ní je pevná hornina, které se říká podkladová hornina nebo kamenné lože.
O: Jak může řeka změnit krajinu? Řeka začíná tam, kde voda stéká ze svahu dolů. Vznikající horské prameny mají často svůj původ v ledovcích. Prudce tekoucí voda vymílá skálu a vytváří údolí ve tvaru V. Když se voda dostana do nižších poloh, pohybuje se pomaleji a objevují se široká údolí. Když se dostane do nižších poloh, ophybuje se pomaleji a objevují se široká údolí. Když se dostane do rovinaté nížiny, tvoří v širokých zákrutech meandry. Je-li takovýto zákrut oddělen od tekoucí vody, vzniká jezero. Když se řeka dostane k moři, nanese sem kamení a písek a modeluje na pobřeží údolní deltu.
O: Co je ledovec? Ledovec je kus ledu z ledovcové nebo polární ledové tabule, která se na opbřeží rozlamuje a pak se nechá unášet mořem. Většinou vyčnívá nad mořský povrch jen jedna osmina ledovce. Proto jsou ledové kry nebezpečné pro lodě. Než se rozpustí, mohou plavat pro mořské hladině i dva roky.
O: Co je nerost? Nerost neboli minerál je každá neživá částice, která je součástí Země. Existuje kolem 3 000 různých nerostů. Některé nerosty se spolu spojují a vytvářejí skály. Jiné nerosty se vyskytují pouze zřídka, jsou vzácné. K těm patří např. zlato, stříbro, diamanty, mramor, žula, vápenec, břidlice, pyrit, křemen nebo pískovec. Nerosty pomáhají lidem při výrobě celé řady věcí - od olova, které tvořilo náplň tužek, až po rtuť, která se užívá v teploměru.